Boj s úřady

Aktualizace Zásad rozvoje Karlovarského kraje

Na přelomu roku 2013/14 jsme se dopisem obrátili na prezidentskou kancelář. Z prezidentské kanceláře přišla rychle soucitná odpověď s jednou nadějnou informací, a to že Karlovarský kraj připravuje aktualizaci Zásad rozvoje kraje. Proto jsme se obrátili na krajský úřad s žádostí o změnu trasy v úseku u Dolního Žandova s konkrétními návrhy zpracovanými na mapách. Odpověď došla v březnu 2014 a obsahovala zejména toto:

• v letech 2007-10 byla trasa navržena pro Zásady rozvoje Karlovarského Kraje a obce k ní neměly žádné připomínky
• do roku 2012 musela proběhnout 1. aktualizace Zásad a opět obce ke trase neměly žádné připomínky, a tak 13.9.2012 byla schválena zastupitelstvem kraje.
• v rámci probíhající aktualizace se krajský úřad dotázal společnosti ČEZ Distribuce na stav rozpracovanosti a dostal odpověď, z níž část cituje.
• protože by se kraj mohl vystavit vymáhání náhrad ze strany společnosti ČEZ (cokoli chce ČEZ, je veřejný zájem?), odmítl kraj zapracovat návrh změny trasy. Komicky vyznívá věta, že kdyby se na ně obrátil investor, rozuměj ČEZ, návrh by zapracovali.

Pomůže ombudsman?

Počátkem toku 2014 jsme se obrátili na ombudsmana. Odpověď však víceméně jen rekapitulovala formální právní záležitosti, kde jsme neměli sebemenší naději prorazit, a upozornila na možnost vyvlastnění. Takže, zase neúspěch.

A co na to Ministerstvo životního prostředí?

V dubnu 2014 jsme se obrátili na Ministerstvo životního prostředí s upozorněním na nedodržení jeho podmínek při vydání územního rozhodnutí pro stavbu vedení. Ministerstvo svou odpověď podalo na poštu až 22.9.2014. Samozřejmě bylo vše v pořádku. V dopise se mimo jiné píše, že „je navržená trasa vedení v souladu s územně plánovací dokumentací jak regionální, tak místní. To však není pravda, protože trasa nebyla v územním plánu obce Dolní Žandov, jejímž katastrálním územím prochází.

Jak úředníci svoji chybu maskují

Úřady se pokusily dodatečně tuto skutečnost napravit tím, že v rámci aktualizace územního plánu se pokusily propašovat vedení do územního plánu obce Dolní Žandov. Proti tomu jsme podali námitku jak na obec, tak na odbor stavební a životního prostředí MÚ Cheb. Připojila se k nám i místní akční skupina MAS21, která vnímala vedení jako znehodnocení dotace, kterou poskytlo na rekonstrukci stodoly historického statku Manský Dvůr.

Komu dále ničení krajiny vadí

V létě 2015 jsme se rozhodli založit Petici za záchranu krajinného rázu CHKO Slavkovský les. V roce následujícím jsme ještě přidali její elektronickou verzi. Podařilo se nám získat 935 podpisů. Elektronická verze umožnila přiložit i vzkaz .
Obrátili jsme se s žádostí o názor také na Národní památkový ústav, pracoviště Loket nad Ohří. Ten vypracoval odborné posouzení, které podporuje náš názor na škody, které umístění vedení do této krajiny hodnotí jako „dramatické narušení krajinného rázu“.
Místní akční skupina MAS 21 , která má za cíl podporovat rozvoj území nejzápadnějšího cípu Čech rovněž burcovala úřady, aby nedopustili znehodnocování úsilí jejího i úsilí partnerů, kterými jsou obce, občanská sdružení i podnikatelé.

Jak pracuje obecní úřad a Agentura ochrany přírody a krajiny

Z obecního úřadu došlo rozhodnutí, že ČEZ může kácet vzrostlou zeleň. Tady jsme udělali chybu, protože jsme propásli čtrnáctidenní lhůtu asi o týden. Naše odvolání poukazuje na řadu věcných chyb v rozhodnutí. Úřady samozřejmě zareagovaly, jak mají ve zvyku. Obsah nerozhoduje, podstatné jsou formality, tj. propásnutí lhůty. Zajímavé ovšem je, že nejen Obecnímu úřadu Dolní Žandov, ale ani Agentuře ochrany přírody a krajiny při vydávání rozhodnutí nevadily podstatné chyby, na které jsme v našem odvolání poukázali.

Soudy

Vyvlastnění a soudní projednávání

Také v dubnu 2014 jsme ze stavebního odbodu v Chebu obdrželi informaci o zahájení vyvlastňovacího řízení. A nakonec stavební odbor Cheb vyvlastnění v březnu 2015 provedl.
Odvolali jsme se ke Krajskému úřadu, ale ani zde jsme neuspěli . Nezbylo nám, než se v listopadu 2015 obrátit s žalobou proti Krajskému úřadu KV na soud. Za rok, v listopadu 2016, soud naši žalobu zamítl.
Jakkoli měl sám soud určité výhrady ať již k tomu, jak vůbec bylo vydáno to územní rozhodnutí, tedy veřejnou vyhláškou, že to samo o sobě vyvolává úvahy o spravedlnosti i morálce, tak ale konstatoval, že nemůže překročit to, že územní rozhodnutí je pravomocné, byť naše námitky by kupř. měly uplatnění v procesu EIA. Dle soudu se pak již v rámci vyvlastňovacího řízení nebylo možné těmito fakty zabývat. Takže stále dokola, to co slyšíme od počátku. Svébytný názor soudu byl ten, že ano, ochrana krajiny a krajinného rázu je veřejný zájem, ten ale nepřísluší prosazovat jedinci - fyzické osobě.
Odvolání nebylo možné, jen kasační stížnost. Tu jsme tedy podali v prosinci 2016.
Začátkem září 2017 přišla od stavební firmy informace, že do měsíce začne s výstavbou vedení na našich pozemcích.
Protože jsme neměli rozhodnutí o kasační stížnosti, podali jsme 18.9. na soud návrh na přiznání odkladného účinku. Co se dálo dál, je výsměchem právnímu státu:
Do datové schránky mého advokáta přišlo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 1.11.2017, ovšem s datem rozhodnutí z 11.10. Formálně tak stihli vyjádření do 30-ti dnů na návrh na odkladný účinek, ale zpráva se asi v kyberprostoru toulala ještě dva týdny !!! Nebo byl dokument antidatován?

Prosinec 2017: Nyní jsme podali ústavní stížnost…

Stavba

Mezitím začala stavba

Dopisem datovaným 5.9.2017 nás stavební firma informovala, že 27.9.2017 zahajuje stavbu. My jsme ji požádali o posuntí termínu, což odmítla. Jako výsměch tak působí u podpisu výrok „S přátelským pozdravem“.
Na stavbě jsou tři zvláště zajímavé okolnosti:

1. úsek kolem Manského Dvora je v polovině asi 30-ti kilometrového vedení. Stavba je prováděna výhradně zde. Zřejmě ČEZ věděl o podané kasační stížnosti (konec roku 2016) a obával se, že by soud mohl rozhodnout v náš prospěch. Aby se v takovém případě mohl vymluvit na již naběhlé náklady, stavbu právě v dotčeném úseku zahájil.
2. když jsme se o termínu zahájení stavby dozvěděli, požádali jsme soud o předběžné opatření na odklad zahájení stavby do rozhodnutí soudu. Jak se soud zachoval (hra s daty), píšeme výše v kapitole "Soudy".
3. při jednání s ředitelem úseku Obnova a údržba ČEZ Distribuce vznikly tři možnosti mírného posunutí trasy směrem k silnici. Třetí varianta dokonce uspořila jeden sloup v hodnotě kolem půl milionu korun. Jak idiotsky naprojektovali vedení, snad aby těch sloupů bylo co nejvíce, je v terénu už vidět.

Dnes už sloupy „zdobí“ krajinu CHKO Slavkovský les. Zatím není kam tahat dráty, protože neexistuje, než úsek dlouhý asi 2,5 km na našich pozemcích. Ani jedním směrem není nic. Skutečnou ozdobou krajiny a výhledu na Slavkovský les je skupina starých modřínů. O tom, že skutečně představují vysokou estetickou hodnotu, svědčí například to, že pohled byl použit jako hlavní ilustrace článku v časopise Myslivost. Podzim 2017 je pro tyto odsouzence poslední.

 

 



M A N S K Ý   D V Ů R