Jak jsou pošlapávány kulturní hodnoty patřící nám všem

Náš příběh vypovídá o tom, jak náš stát v rukách energetické lobby pošlapává historické a přírodní hodnoty, demokracii i spravedlnost. Ve sdělovacích prostředcích se můžete dočíst, že je třeba změnit zákony tak, aby ekoteroristi a vlastníci nemovitostí nebrzdili veřejný zájem. Už Vám však nikdo neřekne, jak sice legálně, ale ve své podstatě podvodně nás občany může stát oklamat: V dubnu 2012 jsme obdrželi od odboru životního prostředí MU Cheb „Závazné stanovisko“, ve kterém jsme se dozvěděli bez bližšího popisu, že se připravuje stavba pod názvem „Nové vedení 110kV Jindřichov-Drmoul“. V závěru dokumentu byla věta, která v nás vyvolala očekávání dalšího písemného sdělení o další etapě jednání, kde jako vlastníci pozemků budeme mít právo se nějak vyjádřit.Tato věta je v dokumentu níže zvýrazněna:





Prohnanost energetické lobby se ukázala až později. Její podstatou je, že si energetici vymohli, že:
1. na výstavbu elektrického vedení není třeba stavební povolení !!!
2. pokud je stavbou dotčeno více než 30 účastníků (což u elektrických vedení platí nejspíše vždy), není třeba je individuálně informovat. Z toho plyne, že každý si musí hlídat nejméně jednou za dva týdny úřední desky, jinak ho mohou vyvlastnit, jako se to děje nám !!!

V březnu 2013 jsme byli naprosto nečekaně vyzváni k podpisu smlouvy o smlouvě budoucí o vložení břemene na pozemky, kudy vedení má vést. Ani nepřiložili informaci, jak sloupy budou vypadat, ani kudy trasa povede. Další zajímavou skutečností je, že jako odstupné nabídli podle svého znaleckého posudku zhruba 50 tisíc korun jednorázového odstupného. V současném vyvlastňovacím řízení znalec spočítal odstupné na 350 tisíc korun. Co si má člověk pomyslet o znalcích, když jejich odhady se liší násobně !!!

Zajímavé na celé věci je, že povolení ke stavbě investor dostal i přesto, že nesplnil řadu požadavků ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP).

V Závěru zjišťovacího řízení MŽP ze dne 10.8.2011, v požadavcích na str. 2 bylo požadováno v bodech:
1. prověřit možná variantní řešení s ohledem na krajinný ráz a na zásahy do lesních porostů – neprovedeno, ačkoli existuje lepší řešení
2. doplnit vizualizaci celé trasy s ohledem na uplatnění v dálkových pohledech a případné převyšování přírodních prvků technickými stavbami – v daném úseku neprovedeno, jak je vidět z naší vizualizace, stavba požadavek nesplňuje
5. zpracovat podrobný hydrogeologický posudek dotčeného území se zaměřením na možné ovlivnění kvality a kvantity podzemních vod realizací záměru – neprovedeno, ačkoli dva sloupy mají stát v sousedství studny, zásobující celou část obce Dolní Žandov – Manský dvůr (několik obytných domů, penzion a zemědělský provoz)

Ve Stanovisku posouzení vlivů záměru na životní prostředí MŽP ze dne 2.4.2012 na str. 8 stojí v bodech:
1. …provést detailní šetření v oblastech dotčených ochranných pásech vodních zdrojů a navrhnout konkrétní opatření pro ochranu kvality a kvantity jímané vody – vodní zdroj Manského dvora je ignorován
7. V blízkosti sídel preferovat umístění stožárů u agroindustriálních zón tak, aby byl omezen vizuální kontakt s obytnými zónami sídel, zejména s kulturními dominantami – nebere se zřetel ani na obytnou funkci ani na historický charakter Manského dvora (podrobnosti viz stránky Historie a rozvoj – Od počátku)
8. Stožáry umisťovat do vizuálního zákrytu s vysokými porosty a dřevinami a neumisťovat přímo na terénních vrcholcích – z vizualizací je zřejmé, že vedení není v zákrytu s porosty, ačkoli by být mohlo
a na str. 11 v bodě:
28. Při eventuálním zjištění vzniku rušení příjmu telekomunikačních signálů bezodkladně zajistit posouzení konkrétního místa a popřípadě provedení nejvhodnějšího technickoekonomického řešení pro obnovení nerušeného příjmu – již nyní je televizní signál a spojení s mobilními operátory problematické, ale nikdo se o to nezajímal

V zásadách rozvoje Karlovarského kraje (dále jen Zásady) v mnoha bodech jsou vyjádřeny obecné požadavky, které lze shrnout následovně:
Mimořádnou hodnotou Karlovarského kraje, o kterou je třeba pečovat, je zachovalá příroda a specifiský urbanismus i architektura
Výstavbu liniových staveb soustřeďovat do koridorů
Podporovat cestovní ruch, eko- a agro- turistiku a tzv. „měkké lázeňství“
Ochranu a tvorbu přírodního a krajinného prostředí kraje je nutno považovat za prvořadý zájem
Zjevně ani tyto principy Zásad nejsou dodrženy.

Protože vizualizace stavu, ke kterému má dojít, nebyla provedena, pokusili jsme se ji amatérsky vytvořit. Co se u nás připravuje, můžete vidět níže:






Tragikomickým aspektem věci je skutečnost, že k vyvlastňování dochází v posledních sto letech již potřetí. Poprvé to byli Němci, podruhé komunisté a potřetí současný režim. Zajisté vždy ve vyšším zájmu.

V Zásadách územního rozvoje Karlovarského kraje se přitom uvádí:
"Vyvážená řešení hledat ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území."

Nepochybně jiné alternativy existují, a to i taková, která by se vyhnula CHKO Slavkovský les. Takové alternativy rozhodně splňují Zásady, které touto trasou jsou ignorovány. Tak například:














 

 



M A N S K Ý   D V Ů R